Jméno:
Heslo:

Technické rady

1. Druhy vytápění

a) Volba druhu vytápění

Vaše volba vytápěcích emitorů bude určovat, jak se bude teplo emitovat a rozesílat a také především, jak ho budeme vnímat. Zatímco klasické a nejlevnější řešení je pověsit do každé místností pár základních deskových radiátorů – vhodné pro ty, co mají tenký rozpočet nebo se chystají prodávat dále – nepříliš lidí je při tvorbě svého vysněného domu spokojeno s tímto standardním řešením, zejména pokud jde o pohodlí. A ví, proč to dělají. Podle průzkumů většina populace tráví alespoň 22 hodin z každých 24 v nějakém umělém klimatu. Které jsou oblíbené druhy vytápěcích emitorů a jakou tepelnou pohodu zaručují ?

Podlahové topení

Originální třeba i vlastnoručně zabudované podlahové vytápění představuje efektivní a výkonné topné médium, které není vidět a nezabírá obytný prostor. Promění celou podlahovou plochu v radiátor, pomocí teplých vodních trubek, nebo elektrických kabelů skrytých do podlahové konstrukce. Výsledné jemné teplo (díky velké ploše je jen o trochu teplejší než teplota pokoje) stoupá nepřetržitě vzhůru, nevytváří se zde žádná chladná místa nebo povrchy, což dělá prostředí velice pohodlné a samotný pocit teplé podlahy je velice příjemný, zejména dlažby v koupelně a také při ležení na zemi v obývacím pokoji.

Stinná stránka podlahového topení je v tom, že jeho náběh není zrovna okamžitý. Trvá jednu nebo dvě hodiny zahřát pokoj. Když výkonný radiátor, nebo sálavý panel by to zvládl za půl, ačkoli po vypnutí zas radiátor vychladne mnohem rychleji. Řešení spočívá v tom nechat podlahové topení zapnuté 24/7 v topné sezóně, což nezní moc efektivně, ale systém může být naprogramovaný, aby udržoval minimální teplotu 16°C a tak nikdy nebude startovat studený. Podle specialistů podlahové topení vám může snížit provozní náklady na vytápění až o 20% díky jeho efektivitě. Teplota vzduchu v místnosti zde může být navíc až o 3 stupně nižší, než u klasického způsobu vytápění, díky tomu že mírné sálaní z velké plochy se zdá příjemnější. Podlahové topení také omezuje proudění prachu vzduchem, protože v místnosti nejsou velké teplotní rozdíly, takže je pro alergiky vhodnější, než klasické topení. Vzhledem k tomu že je tak často zapnuté, podlahové topení je pro ty, kdo rádi tráví hodně času doma.

Elektrické konvektory

Konvektory představují nejjednodušší a nejobvyklejší vytápěcí systém, ekonomický a velmi snadný na instalaci. Konvektory jsou základní řešení pro vytápění domu a také se velice snadno a přesně regulují.

Systém je založený na principu konvekce - studený vzduch vstupuje do spodu zařízení, zahřeje se pomocí elektrického topného elementu a poté vystoupí na straně jednotky. Funguje na principu tepelné smyčky - horký vzduch je lehčí než studený, a tak vzduch neustále cirkuluje v přístroji a ohřívá se. Konvektory jsou nejvhodnější pro mále a dobře izolované pokoje. Provádějí se i jako přenosná topná zařízení. Nicméně omezují místo v pokoji. A vytápění horkým vzduchem má mnohé nevýhody - teplo v místnosti není rovnoměrné, výří více prach a v případě vyvětrání místnosti se vyrobené teplo snadno ztratí.

Sálavé panely

Zahřívající paprsky slunce umožnili život na naší planetě. Teplo, které cítíme ve slunečním světle, nebo také když sedíme před krbem, je infračervené záření. Během zimních dnů nás ani studený vzduch tolik neobtěžuje, dokud na nás svítí teplé sluneční paprsky. Infračervené paprsky překonávají vzdálenost mezi sluncem a zemí skoro bez ztrát a mění se na teplo jakmile zasáhnou povrch. Na rozdíl od UV záření nebo rentgenového, dlouhé vlny infračerveného záření mají pozitivní vliv na lidské blaho. Infračervené, nebo-li sálavé záření ohřívá lidi a předměty přímo, bez potřeby ohřívání vzduchu mezi nimi - na rozdíl od konvekčních topidel, které pracují především na cirkulací vzduchu. Infračervené záření zahřeje kůži a teplo je pak předáno do krevního oběhu po celém těle, toho vede k zvýšení krevního oběhu a k posilování imunitního systému. Vzhledem k tomu jsou lidé (a ostatní zvířata) nejcitlivější na sálavé účinky tepla, což vede k velmi příjemnému pocítění tepla a to i při nižších teplotách vzduchu. Sálavé paprsky poskytují přirozené teplo. Zabraňují šíření onemocnění, plísní, prachu a bakterií, protože ty se přenáší zejména prouděním teplého vzduchu.

Sálavé systémy spotřebují méně energie než ostatní topné systémy a velice snadno se regulují. Ohřívají přímo zdi a ty uvolňují pak teplo do prostředí mnohem déle než teplý vzduch a také při tom zdi zůstávají suché a plíseň se zde nemůže usazovat. Díky infrazářičům je pocit tepelné pohody již pří mnohem menší teplotě vzduchu. Je možné častěji větrat a zachovat si při tom teplo. Panely se také používat ve venkovních prostředí a velkých hal. Ačkoli pořizovací cena panelů je vysoká, provozní cena je velice nízká a nevyžadují žádnou údržbu. Mají taky velice pěkný design.

b) Cena za provoz elektrického vytápění

Ceny elektřiny rostou a budou růst i nadále, přesto je vytápění nízkoenergetických domů elektrickým velkoplošným nízkoteplotním vytápěním krokem rozumným a ekonomicky velmi efektivním. Jak je to možné?

Spotřebiče v domě plynem ani tepelným čerpadlem nespustíte, k tomu bude vždy potřeba elektřina. A přestože spotřeba těchto zařízení rok od roku klesá, stejným tempem roste jejich počet a vliv na celkovou spotřebu energie - kdo dnes ostatně nemá doma světla, televizi, pračku, počítač a další zařízení? Pokud bydlíte nebo plánujete bydlení v domě, který se svými parametry blíží k hranici nízkoenergetických domů (u novostaveb je to dnes už téměř standardem), je proto vhodným řešením elektrické vytápění s nižším tarifem, který platí i pro provoz elektrických spotřebičů. NED objekty totiž spotřebují pouze cca 35-40% energie na vytápění, zbytek celoroční spotřeby je to ostatní - světla, televize, počítače, pračky, sušičky, varné konvice, mikrovlnné trouby, atd. - tedy běžný provoz domácnosti. Uživatel tak může mít až dvě třetiny energie za poloviční cenu proti domácnostem s plynovým kotlem. Pokud Vás v této chvíli přepadne strach z vysokých účtů za topení, vězte, že není důvod k obavám.

U NED objektů již není nejdůležitějším faktorem cena samotné energie, ale významný vliv hrají pořizovací náklady, tzv. udržovací náklady a životnost topného systému a jeho komponentů. Spotřeba energie na vytápění je zde již tak malá, že například u dnes tak často používaných tepelných čerpadel, přestože dokáží vyrobit teplo nejlevněji, je návratnost investice delší než životnost zařízení. V zemích, které byly dříve v elektrickém vytápění pozadu - Německu, Rakousku či Švýcarsku je dnes růst tohoto typu topení v NED objektech v posledních čtyřech letech velmi výrazný. Navíc náklady na vytápění pomocí elektrických infračervených panelů jsou mnohem menší než pomocí plynového konvekčního vytápění.

Zdroj: http://vytapeni.tzb-info.cz/vytapime-elektrinou/7686-nizky-tarif-u-elektrickeho-vytapeni-setri-naklady-na-provoz-celeho-domu

c) Elektrické vs Teplovodní podlahové vytápění

K zvážení sálavého podlahového vytápění pro váš dům jsou dva populární tipy provedení: elektrické a hydronické. V tomto článku budeme rozebírat výhody a nevýhody každého z nich se zvláštním zřetelem nákladů a energetické účinnosti.

Elektrické podlahové topení

Pokud chcete vytápět prostor o malé zóně, jako jednolůžkový pokoj nebo koupelnu, elektrické podlahové vytápění je obvykle nejlepší volbou. Tyto sálavé podlahy jsou poháněny elektrickými kabely. Vzhledem k tomu, že se nespoléhají na teplou vodu, tento systém se hodí k domům, které používají tlačenou cirkulac vzduchu, nebo nemají kotel, který ohřívá horkou vodu.

Výhody elektrického podlahového topení:

1. Instalační proces je jednoduchý a ideální pro projekty přestavování.
2. Mzdové náklady na instalaci jsou menší.
3. Lze je instalovat i v pouze malé zóně.
4. Topení lze dobře regulovat a má rychlejší, efektivnější náběh.
5. Zabírá tenčí plochu v podlaze - není potřeba ji o tolik prohlubovat nebo zvyšovat.

Celkově lze říci, že sálavé podlahové vytápění je ideální pro koupelny a malé prostory a to zejména v domácnostech, které nemají ohřívač teplé vody. Je cenově dostupné a jednodušší na instalaci, což je populární volbou při renovací objektů.

Teplovodní podlahové topení

Další způsob podlahového vytápění se spoléhá na teplou vodu, místo elektřiny. Tento způsob vytápění se používá již od dob dávné Římské říše. Teplovodní vytápění je ideální pro majitele domů, kteří mají rádi konzistentní teplo po celý rok. Funguje velmi efektivně a udržuje domov ve stálé, příjemné teplotě.

Teplovodní systém je ideální pro domy, které už používají ohřívač vody a tato energie může být efektivně odkloněna do podlahy. Teplá voda je čerpána z kotle prostřednictvím sítě potrubí pod podlahou.

Výhody teplovodního sálavého podlahového topení:

1.Teplo se zde drží o trochu déle po vypnutí.
2. Jakmile se topení roztopí, je potřeba minimální energie k její udržení.
3. Vyplatí se zejména při stavění nových domů a podlah.

Výsledné myšlenky

Ať už se rozhodnete pro elektrické nebo teplovodní podlahové topení, nebudete litovat za získané extra pohodlí. Zlepšení kvality vzduchu a teplo z podlahy v chladném klimatu dělá dům příjemným místem k trávení času.

Instalace elektrického topení je až několikrát levnější. Ačkoli v dlouhodobém horizontu bude zdroj paliva dražší než u teplovodního. Skvělý způsob jak vyvážit náklady jsou solární panely. V následující kapitole se budeme zabývat tím, jak výkonné topidla instalovat pro zajištění dostatečné tepelné pohody.

2. Návrh a volba vytápění

a) Orientační určení výkonu instalovaného vytápění

Z dlouhodobých zkušeností lze vyvodit orientační hodnoty potřebného výkonu ve W/m³ z celkového objemu ohřívané místnosti, tento způsob by však měl být používán jako orientační, popř. kontrolní výpočet, v žádném případě by na jen na jeho základě nemělo být navrhováno vytápění. Hodnotu příkonu vytápění pro jednotlivé místnosti v daném objektu lze korigovat dle charakteru využití a umístění místnosti – například pro koupelnu umístěnou v rohu objektu použijeme vyšší hodnotu než pro chodbu, která je uprostřed objektu. V praxi lze uvažovat s těmito hodnotami:

Starší nezateplené objekty – 40-50 W/m³
Starší objekty s dodatečným zateplením – 30-40 W/m³
Současné novostavby – 20-30 W/m³
Nízkoenergetické domy – 15-20 W/m³

Tuto uvedenou hodnotu vynásobíme objemem vytápěné místnosti v m³ a dostaneme minimální potřebnou výkonu topení, kterou je potřeba dodat. Je vhodné ji navýšit ještě o 10-20% pro zlepšení dynamiky topného systému, která zajistí přiměřeně rychlý a efektivní náhřev místnosti, a pro případnou rezervu - aby bylo zajištěno dodání potřebného tepla i při případném extrémním poklesu venkovní teploty.

U těch větších místností se doporučuje rozdělit topný výkon na více zdrojů tepla. To je pro zajištění rovnoměrného prohřívání místnosti - to znamená místo instalace jednoho topidla o potřebném výkonu, nainstalovat v místnosti raději dvě nebo více topidel, jejiž celkový součet výkonu se rovná tomu potřebnému. Distribuce tepla tak bude více rovnoměrná a to přispívá přijemějšímu pociťování tepla při pobytu ve vytápěné místnosti (tepelné pohody).

Znovu je potřeba upozornit, že v tabulce výše se jedná o orientační hodnoty a například u větších prostor (sálů a hal) se tento způsob nedá použít vůbec – odchylka je již příliš velká. Potřebný výkon pro vytápění objektů by měl být vždy stanoven na základě výpočtu tepelných ztrát.

b) Určení výkonu vytápění z tepelných ztrát

Tepelná ztráta Q je udávána ve W či kW, je běžně součástí projektové dokumentace domu, pokud ji nemáte, obraťte se na svého projektanta. Výpočet vám samozřejmě může dodatečně provést i jiný projektant, stavař nebo topenář. Můžete si zkusit provést výpočet také sami a využít některý z on-line kaukálátorů na internetu – např. na serveru www.TZB-info.cz

Při výpočtu tepelných ztrát se počítá v každé místnosti jedna stěna po druhé (včetně stropu a podlahy) – jakou má plochu, jaký je rozdíl mezi teplotami před a za stěnou, z jakého je materiálu, jestli jsou ve stěně otvory (okna, dveře), jak velké, atd. Tak lze přesně zjistit, jak výkonné topidlo je pro jednotlivé místnosti potřebné. Ilustračně – dříve měl běžný rodinný dům o velikosti 150m² tepelnou ztrátu cca 12-15kW, současné novostavby se při stejné ploše pohybují v hodnotách 6-8kW.

Tepelnou ztrátu je vhodné ještě také navýšit o 10-20%, pro rezervu a dobrou dynamiku topného systému. A známe celkový výkon tepla, který je potřeba do místnosti dodat.

Pokud chceme pro vytápění v místnosti použít podlahové topení, podělíme tento potřebný topný výkon topnou plochou. Získáme tak hodnotu výkonu podlahového topení na m2, který je potřeba k instalaci zvolit. Vhodné topné rohože, kabely nebo fólie se poté vybírájí na základě tohoto výkonu. Pokud nelze takto vypočtený výkon instalovat do podlahové plochy, např. pokud je potřebný výkon větší než maximalní doporučené výkony rohoží, přidá se do místnosti přídavné topení – např. elektrické sálavé panely nebo sálavé přímotopy.

3. Návrh a výběr podlahového vytápění

a) Určení potřebného výkonu podlahového topení

Pokud chceme pro vytápění v místnosti použít podlahové topení, vydělíme potřebný topný výkon (který známe z tepelných ztrát, nebo orientační tabulky výše) námi zvolenou topnou plochou. Získáme tak hodnotu výkonu kterého je potřeba dosáhnout na jednom m2 topení, aby se místnost dostatečně vytopila. Vhodné topné rohože, kabely nebo fólie se poté vybírájí na základě tohoto výkonu. Maximální hodnota výkonu topné plochy je omezená (viž níže). Pokud nelze takto vypočtený výkon instalovat do podlahové plochy, např. pokud je potřebný výkon větší než maximální dostupné výkony podlahového topení, přidá se do místnosti přídavné topení – např. elektrické sálavé panely nebo přímotopné konvektory. Nepotřebujeme se zde bát předimenzování topného systému - tzn. použití vyššího výkonu než je ve skutečnosti pro vytápění potřeba, protože nám regulace zabrání přetopení a díky tomu se nepotřebujeme bát ani po finanční stránce, provoz jedné hodiny topení nás stojí stejně a dodá stejně tepla jako dvouhodinový provoz topení o polovičním výkonu. Je tedy lepší instalovat vyšší výkony než jsou potřebné, než naopak instalovat výkony, které jsou nedostatečné. Samozřejmě se doporučuje topná plocha podlahy zvolit co největší, pro dobrou efektivitu, ale je zde také potřeba počítat s tím, že na topné ploše nemůže stát žádný nábytek pokud není na nožičkách, jinak dochází k přehřívání a životnost topného systému se zkracuje.

b) Teplota podlahy a dynamika ohřevu

Hygienické předpisy omezují teplotu podlahy v místnostech s dlouhodobým pobytem osob na 27°C (obytné místnosti). Teplota podlahy v ostatních místnostech se volí dle účelu místnosti – např. u koupelen v rozmezí 30-35°C - zde se instalují vyšší výkony topných podlahových systémů. Uvedené hodnoty teplot jsou pouze orientační, protože vnímání teploty podlahy je velmi subjektivní – pro někoho mohou být vysoké, pro někoho nízké. Teplota by tedy měla být upravena až při užívání tak, aby uživatelům vytvářela potřebnou tepelnou pohodu. Například u současných novostaveb – nízkoenergetických a pasivních domů – se teplota podlahy v obytných místech udržuje v rozmezí pouze 22-25°C.

Za standardních podmínek se při pokojové teplotě prohřeje podlaha z 20°C na 27°C přibližně za 1 hodinu. Důvodem je akumulace tepla do anhydridové nebo betonové desky (tl. 4-6cm), která je nosným prvkem celé podlahy. Pro systémy komfortního ohřevu podlah je proto vhodné aplikovat doplňkové izolace, které mohou zkrátit dobu ohřevu až na 15 minut – více v najdete v Doporučených skladeb podlah a v naší nabídce Tepelné izolace pro podlahové vytápění.

Na jakou teplotu a za jak dlouho se podlaha v praxi skutečně ohřeje, ovlivňuje spousta faktorů – nejen příkon podlahového vytápění, ale hlavně izolace ve skladbě podlahy, podlahová krytina a teplota vzduchu v místnosti. Správně navržené podlahové vytápění by ale mělo bez problémů dosahovat požadovaných teplot.

c) Výkon podlahového vytápění

Jeden metr čtvereční topné plochy o teplotě 27°C, vydává při teplotě okolního prostředí 20°C tepelný tok o velikosti cca 70 W/m². V praxi to znamená, že pokud hygienické předpisy omezují teplotu podlahy v obytné místnosti na 27°C, pak maximální výkon, který lze z podlahového vytápění získat, je právě 70 W/m² (cca 100 W/m² při teplotě podlahy 35°C). Vynásobíme-li tento výkon účinnou velikostí topné plochy, získáme reálný výkon, který může podlahové vytápění poskytnout. Pokud je tento výkon nižší, než je ten potřebný stanovený výpočtem tepelných ztrát, pak podlahové vytápění místnost v zimní období samostatně nevytopí a musí být doplněno dalším zdrojem tepla.

d) Doporučené příkony podlahových rohoží pro podlahové vytápění

Pro elektrické vytápění (tedy i pro podlahové) je tedy udáván příkon – tj. skutečně přiváděná energie. Výkon je pak u správně provedené konstrukce podlahového vytápění o cca 5-7% nižší, než příkon. Tento rozdíl je způsoben tepelnými ztrátami do konstrukce pod podlahovým vytápěním a tepelným odporem konstrukce nad podlahovým vytápěním. Těmto ztrátám se v praxi nedá zabránit a jsou společné pro všechny typy vytápění. Příkon rohože se udává ve W/m² – tzv. plošný příkon. Reálný výkon podlahového vytápění je do 100 W/m² (viz předcházející kapitola), a protože větší výkon není podlaha schopna předat, nemá význam navrhovat vyšší příkony rohoží. Výjimkou jsou koupelny (požadavek na teplotu podlahy až 35°C), aplikace komfortního rychlého ohřevu podlahy (požadavek na dynamiku ), nebo akumulační systémy.

Doporučené příkony podlahových rohoží pro místnosti jsou tedy:

Vytápění obytných místností – 60-80 W/m² (dle výpočtu tepelných ztrát), max. 100 W/m²
Vytápění koupelen a aplikace komfortního ohřevu podlahy – do 160 W/m²
Akumulační vytápění – 250-300 W/m²

Doporučené prošné příkony rohoží podlahového topení pro různé podlahové kritiny:

Podlahová krytina	Doporučený plošný příkon W/m2
Dřevěná plovoucí podlaha	40 - 60
Laminátová plovoucí podlaha	80
Dlažba	80 - 160
PVC, linoleum, vinyl	60 - 100
Koberec	40 - 80
Dlažba v koupelně	160

e) Podlahové vytápění hlavní

Jak název napovídá, podlahové vytápění je v tomto případě hlavním, často jediným zdrojem tepla v místnosti. Jeho úkolem je vyhřát místnost na požadovanou teplotu, samotná teplota podlahy má nižší prioritu. Systém se reguluje pomocí teploty vzduchu v místnosti. A sondy snímající teplotu podlahy plní jen tzv. limitační funkci – brání zvyšování teploty podlahy na nežádoucí (nepříjemnou) hodnotu. Obvykle se vytápění instaluje v celé volné ploše místnosti.

f) Podlahové vytápění vedlejší (doplňkový a komfortní ohřev podlah)

Jeho úkolem je prohřát podlahu na příjemnou, komfortní teplotu v době, kdy je zde přítomen uživatel. Teplota vzduchu v místnosti je pro systém regulace nepodstatná, prioritní je teplota podlahy. Regulace proto snímá pouze teplotu podlahy a udržuje jí na požadované hodnotě. Samotné vytápění místnosti je zajištěno jiným zdrojem (elektrický sálavý panel, teplovodní radiátor, apod.). Doplňkové podlahové vytápění se instaluje pouze ve vybraných plochách – například před vanou nebo sprchovým koutem. Právě pro tyto aplikace nabízí společnost FENIX tzv. Sady pro svépomocnou instalaci komfortního ohřevu podlahy.

Doporučené skladby podlah pro podlahové vytápění

Akumulační podlahové vytápění s použitím topných rohoží ECOFLOOR®

Nášlapná vrstva (dlažba, koberec, PVC, lamino)
Podlahová (limitační) sonda v ochranné trubici (tzv. husí krk)
Betonová akumulační vrstva
Topná rohož (kabel) ECOFLOOR^®
Betonová akumulační vrstva
Ocelová výztuž (tzv. Kari síť)
Tepelná izolace
Podklad (betonová deska)

Poloakumulační podlahové vytápění s použitím topných rohoží ECOFLOOR®

Nášlapná vrstva (dlažba, koberec, PVC, lamino)
Podlahová (limitační) sonda v ochranné trubici (tzv. husí krk)
Nosná betonová plovoucí deska
Ocelová výztuž (tzv. Kari síť)
Topná rohož (kabel) ECOFLOOR^®
Tepelná izolace
Podklad (betonová deska)

Přímotopné podlahové vytápění s použitím topného kabelu ECOFLOOR®

Nášlapná vrstva (keramická dlažba)
Flexibilní lepící tmel
Podlahová (limitační) sonda v ochranné trubici (tzv.husí krk)
Topný kabel ECOFLOOR^®
Nosná betonová plovoucí deska
Ocelová výztuž (tzv. Kari síť)
Tepelná izolace
Podklad (betonová deska)

Přímotopné podlahové vytápění s použitím topné rohože ECOFLOOR®

Nášlapná vrstva (keramická dlažba)
Flexibilní lepící tmel
Topná rohož ECOFLOOR^®
Podlahová (limitační) sonda v ochranné trubici (tzv.husí krk)
Nosná betonová plovoucí deska
Ocelová výztuž (tzv. Kari síť)
Tepelná izolace
Podklad (betonová deska)

Přímotopné podlahové vytápění při rekonstrukcích s použitím topné rohože ECOFLOOR®

Nášlapná vrstva (keramická dlažba)
Flexibilní lepící tmel
Topná rohož (kabel) ECOFLOOR^®
Podlahová (limitační) sonda v ochranné trubici (tzv.husí krk)
Doplňková tepelná izolace F-BOARD (zkracuje dobu ohřevu)
Flexibilní lepící tmel
Původní podlaha (stará dlažba, beton)

Přímotopné podlahové vytápění s umístěním topné rohože ECOFLOOR® do anhydritu

Nášlapná vrstva (dlažba, koberec, PVC, lamino)
Podlahová (limitační) sonda v ochranné trubici (tzv.husí krk)
Nosná anhydritová plovoucí deska
Topná rohož (kabel) ECOFLOOR^®
Tepelná izolace
Podklad (betonová deska)

Doporučená skladba pro komunikace pojízdné vozidly

Zpevněný povrch, např. zámková dlažba
Čidlo vlhkosti (voda, sníh, led)
Pískové lože zámkové dlažby
Betonová deska (chrání topný kabel před zatížením vozidly)
Topný kabel ECOFLOOR^® MAPSV/MADPSP nebo rohož MST/MDT
Pevný štěrkový podklad (makadam)

Doporučená skladba pro nepojízdné komunikace

Zpevněný povrch, např. dlažba
Čidlo vlhkosti (voda, sníh, led)
Písková zásyp a podsyp kabelu
Topný kabel ECOFLOOR^® MAPSV/MADPSP nebo rohož MST/MDT
Pevný štěrkový podklad (makadam)

Doporučený způsob pokládky topného kabelu ECOFLOOR® na schody

Nášlapná vrstva (dlažba)
Flexibilní lepící tmel
Topný kabel ECOFLOOR^® ADPSV/MAPSV/MADPSP
Schody

Vyhřívání fotbalového hřiště s použitím topných kabelů ECOFLOOR®

Trávník
Zásyp zeminou tl.cca 30cm
Pískový podsyp cca 7cm (hutněný) a zásyp tl. cca 3cm
Topný kabel ECOFLOOR^® MAPSV/MADPSP nebo rohož MST/MDT (cca 20W/m, 100W/m², rozteč smyček kabelu 20cm)
Srovnaný pevný podklad (rostlá zemina)